Rzerveca Soos leží 6 km severovýchodně od Frant. Lázní. Rezervace byla vyhlášena r. 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou podlážkovou naučnou stezkou s popisy a vysvětlivkami.
Jedná se o rozlehlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý v tzv. mofetách - bahenních sopkách. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu. Dnes zde najdeme evropskou raritu - tzv. křemelinový štít - nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera. Je to "měsíční" krajina rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin.
Muzejní úzkorozchodná dráha Kateřina
Adresa:
Muzejní úzkorozchodná dráha Kateřina, o.p.s.
Kateřina 52
351 34 Skalná
Provozovatel dráhy - Iron Monument Club Plzeň
Vstupenky jsou k dostání v areálu Muzejní úzkorozchodné dráhy Kateřina.
Veškeré informace o jízdních řádech a otevíracích dobách naleznete na webu www.draha-katerina.cz
Záchranou stanici pro poraněné živočichy provozuje Městské muzeum Františkovy Lázně při přírodovědném pracovišti Soos od roku 1988. Stanice pečuje o všechny druhy volně žijících poraněných nebo vysílených živočichů mimo vlka, medvěda a losa, pro které nemáme odpovídající vybavení. Stanice je členem Národní sítě záchranných stanic a má přidělenou působnost ve správních územích měst Aš, Cheb a Sokolov. Více informací lze nalézt na www.zvirevnouzi.cz
Část areálu stanice je zpřístupněna veřejnosti a můžete se tu dozvědět podrobnosti o činnosti stanice a druzích ošetřovaných živočichů. Ve voliérách jsou umístěni dravci, které kvůli následkům poranění nelze vypustit zpět do přírody. Nejstarším obyvatelem je výr velký, který je zde od roku 1997, kdy byl převzat od nadace Berkut ve stáří 3 roky. Dalšími obyvateli jsou sova pálená, puštík obecný, luňák hnědý, jestřáb lesní, nejpočetnější jsou poštolky a káňata.
Do stanice se k ošetření, nebo k dokrmení a osamostatnění dostávají také velmi vzácné druhy zvířat. Například morčák velký, křivka obecná, včelojed lesní, kulíšek nejmenší nebo sýc rousný. Ze savců jsou nejběžnější ježci, ale ošetřován byl také jezevec lesní, několik druhů netopýrů nebo mýval severní a další druhy.
Většina poranění ptáků způsobují stále od elektrovody, u savců jsou poranění nejčastěji způsoben dopravními prostředky. V posledních letech již nejsou zaznamenávány poranění postřelením, které byly v počátcích stanice dosti časté. Nejvděčnější pacienti jsou nedospělá nesamostatná mláďata. Po dokrmení jsou vypouštěna zpět do přírody. Bohužel byla řada z nich odnesena z přírody zbytečně. (kb)
Telefon stanice: + 420 731 824 390
Provoz záchranné stanice v roce 2024 finančně podpořily tyto obce, města a instituce:
Podporovatelům velmi děkujeme.
|
CHEB |
KARLOVARSKÝ KRAJ |
ČSOP |
|
PLESNÁ
|
SKALNÁ
|
DOLNÍ ŽADNOV |
| DHL |
HRANICE
|
Dne 14.6.2014 se konala přednáška pod širým nebem našeho správce NPR SOOS p. Karla Brože k vydání knihy
„SOOS- 50 let“.
Národní přírodní rezervace, která určitě patří mezi nejzajímavější i v rámci celé ČR, letos slaví své padesáté výročí založení.
Po přednášce následovala autogramiáda autorů publikace a otevření výstavy dosud nepublikovaných fotografií a plakátů vztahujících se k vývoji rezervace.
Přírodní rezervace Soos leží přibližně 6 km severovýchodním směrem od Františkových Lázní. Tato oblast historického Sooského lesa („Soos silva“) o rozloze 270 ha byla za národní přírodní rezervaci prohlášena roku 1964. Veřejnosti je ovšem prostřednictvím 1,2 km dlouhé, podlážkové naučné stezky opatřené informačními tabulemi přístupná pouze dílčí část rezervace.
Sooská oblast představuje rozsáhlá rašeliniště a slatiniště, kde v tzv. mofetách – chybně nazývaných také bahenními sopkami – vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid uhličitý. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, jež bylo kdysi plné slané (minerální) vody. V Soosu po něm zůstala skutečná evropská rarita – tzv. křemelinový štít. Erozí zbrázděný nános křemeliny – zbytky schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera – pokrytý žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí zde vytváří fascinující obraz „měsíční krajiny“. Díky unikátním podmínkám žije v rezervaci řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin.
Kromě naučné stezky v Soosu návštěvníci najdou záchrannou stanici pro zraněné živočichy, jež je součástí Národní sítě stanic pro handicapované živočichy a od roku 2004 finančně podporována ČSOP. Prohlédnout si lze také muzejní expozice o přírodě rezervace a jejího okolí, rozsáhlou expozici „Ptačí svět Chebska“ a paleontologickou expozici „Dějiny země“, jejíž součástí jsou modely prehistorických ještěrů v životní velikosti.
PŘEDSTAVENÍ NOVÉ PUBLIKACE 50 LET SOOS

Copyright © 2026 MUZEUM Františkovy Lázně