Komorní hůrka u Františkových Lázní není jen obyčejný kopec, ale vědecká celebrita mezi evropskými sopkami. Přestože na první pohled působí jako nenápadný, zalesněný pahorek, ukrývá unikátní historii, která v 19. století doslova přepsala učebnice geologie. Komorní hůrka (503 m n. m.) je jednou z nejmladšících sopek Českého masivu. Ještě mladší je sopka, která se nachází u česko - německých hranic, a jmenuje se Železná hůrka. Nachází se zhruba 15 kilometrů od Františkových Lázní u obce Mýtina. 

Nejnovější radiometrické datování odhaduje její vznik na období před 250 000 až 400 000 lety (čtvrtohory). Jde o sypaný kužel tvořený čedičovou struskou a popelem s jedním lávovým proudem, který kdysi vytékal jihozápadně směrem k dnešnímu Chebu. I když je sopka vyhaslá, oblast je stále seismicky aktivní. Doznívající vulkanismus se projevuje výrony oxidu uhličitého (mofety) v nedaleké rezervaci Soos a častými zemětřesnými roji na Chebsku.

Hlavním magnetem lokality je Goethova štola. Právě zde se v letech 1834–1837 odehrál jeden z nejslavnějších experimentů v historii vědy. Tehdejší vědci se přeli, zda horniny vznikly usazováním v moři (neptunisté), nebo sopečnou činností (plutonisté). Hrabě Kašpar Šternberk, na popud světoznámého básníka, nechal do kopce vyrazit štolu, která narazila na sopouch vyplněný čedičem. Tím se definitivně potvrdil sopečný původ a dal za pravdu plutonistům.